I.
stále utíkal
až najednou utekl
svět nebyl klidný
občas se násilím otvírali brány
na chvíli bylo možné vidět



III.
dívali se skrze sklo
nápis svítil
515
a nikdo nevěděl proč
pak začali hrát
a kostel padal

sníh
pokřivené domy
pokus něco zapsat si do sešitu

místa kde teď ještě nikdo nebyl
o krok dál byl zas tady
a o krok dál zase tady

stále stejně a taky jinde
nebylo možné odhadnout čas
neběžel tak jako jindy



IV.
seděl v klidu 
zdánlivě

už vyčerpal příděl svých slov
slov jako přijedu přijeď, kdy, kde
už je nemohl opakovat
co kdyby zněla nevhodně...
co s tím časem....
nečekaně?
 
přemýšlel o jaru
o tom že bude možné vyjít ven trochu víc

odjet
říct pojeď....

pak si vzpomněl na jednu středu
kdy se opili

včely zas budou pracovat
na medu 
a z medu další a další kouzla
zlato



V.
chci vidět tě osvětlenou září blesku
z nebe bouřky

ještě ten den se přihnaly mraky
a začali létat jiskry.



VI.
usínal vedle telefonu
zkoušel vymyslet dokonalý verš
který by jí stálo zato poslat
ale usnul únavou dřív než se tak stalo.



VII.
někdy pobíhali myšlenky po hlavě zmatně
sedl si a začal číst text
zachvíli zas byl jinde
někde spátky
někde u ní
musíme pokračovat dál něž kola času...
rozemelou nás na prach
kým jsme?
co je to zářivost mysli?
už to někde viděl
musíme pokračovat říkal si

a zase ležel pod dekou



VIII.
skrs sklo nebylo vidět
zahlédl jen matné obrysy
stále stojí za sklem
dokud se vše nepohnulo
je to takhle?

modrý ubrousek
usínání v práci
nedojedené jídlo od večeře
dnes jsi mým hostem
bankomat nenašli.



IX.
rozsvítil
koberec, deka, polštářky plněné pohankou
zase seděl rovně
a z palce vadžrasatvy tekl nektar
pak se náhle uvědomil 
a zůstal sedět zcela přítomně
aha tak tohle dělám
když je to teď, tak má všechno sílu
uvědomil si, jak nesmyslné proti tomu bylo pobíhání v myšlenkách
v těšení se na situace které se ani nemusejí stát
jen touhy, představoval si.. moc situací
ale tohle bylo přímé a jasné
jestli teď řeknu přání jistě se splní
cítil že tohle je jinak
tohle opravdu může hýbat tokem světa
protože se tu setkvá vešekré dění
tudy teče řeka
věděl že musí vytvářet podmínky
nestačí chtít na prázdno
umět to tak udržet
jeden okamžik
ale on tu je vždycky...
nosí si to sebou pořád
ale utíká před tím
proč jednáme tak nesmyslně?